Práce mi vzala to nejcennější

Práce, tlak na sebe samu a nekonec vyhoření mi vzala to nejcennější. Jak se to mohlo stát? To se dozvíte v rozhovoru, který jsem vedla s Bohunkou. Jméno bylo na žádost hosta změněno. Pokud si přečtete celý příběh, možná pochopíte…

 

Bohunko, z tvého příběhu běhá mráz po zádech. Co pro tebe znamená vyhoření?

Myslím si, že vyhoření ve značné míře zasahuje poměrně velkou část populace. Málokdo také ví, že když se řekne vyhoření, nemusí to být hned jen ta nejhorší varianta, kdy člověk nemůže vylézt z postele. Existují různé formy. Každý si neseme starosti a trable v jiné míře, pro někoho stále snesitelné a pro druhého už ne. A to je ono. Lidé se pořád snaží něčeho dosáhnout, všechno zvládnout – a nakonec je vše velmi individuální.

Plus zde hraje roli genetika, rodina, život. A ty toho máš, Bohunko, na krku docela hodně. Jsi klientská účetní, asistent daňového poradce, senior účetní, který zaučuje juniory, vedla jsi nějaké akciovky…

 

Ano. V jedné společnosti jsem měla pod sebou asi 140 firem. V druhé jsem pod sebou měla méně klientů, ale zato více odpovědnosti a bylo to celkově náročné – vedla jsem agendu v různých jazycích a zemích. Všem musíte neustále vysvětlovat, proč je v Německu něco možné, a nejde to v Česku. A naopak. K tomu neustále měnící se zákony, které jsou v Česku taky výborné – co platilo včera, dnes už neplatí. Musela jsem neustále kontrolovat a zapracovávat změny v legislativě.

A v době Covidu to bylo úplně nejhorší. Jedni toho využívali na maximum a druzí nemohli, protože prostě nevěděli jak na to. Takže jsem hodně bojovala i se svým svědomím. Některé účetní záležitosti prostě pro mě nebyly korektní, i když byly v souladu se zákonem. Velké korporáty měly žně a nějaký Pepa zedník, který živí další čtyři zedníky, na dotace nedosáhl.

V té době jsem pracovala 15 hodin denně…více se dočtete v článku, který vyšel na webu Ženy s.r.o.

https://zenysro.cz/doporucujeme/osobni-rozvoj-a-kariera/hlidejte-si-rovnovahu-pracovniho-a-soukromeho-zivota-kdyz-totiz-dojde-na-vyhoreni-muzete-ztratit-to-nejcennejsi/